Rekonstrukce Libušína na Pustevnách se chýlí ke konci

Je to již šest let od té doby, co budova Libušín od architekta Jurkoviče vyhořela. Je o významný turistický cíl a dominantu beskydských Pusteven, proto byla po požáru zahájena rekonstrukce s ohledem na zachování původního charakteru stavby. Díky mírné zimě mohla být budova zvenku natřena a nyní má stejné barvy jako v roce 1899.

Zvenku je Libušín dokončen, interiér budovy je ve fázi dokončování. Libušín spravuje Národní muzeum v přírodě a jeho ředitel Jindřich Ondruš uvádí, že je budova téměř dokončena a otevřena by mohla být v průběhu léta.

Celý proces rekonstrukce mohli turisté sledovat na vlastní oči, a to od rozebírání pozůstatků po požáru až po stavbu nového roubeného domu. Již předloni bylo natřeno podbití střechy, hlavní část natěračských prací poté proběhla během loňského léta. V listopadu byly natěračské práce dokončeny a konečně došlo k odstranění lešení.

Je možné, že si budovu Libušína někteří turisté pamatují v křiklavějších barvách. Je to z toho důvodu, že při rekonstrukci Libušína vycházeli vědci a restaurátoři z původních barev, které měla budova v roce 1899, kdy byla postavena. Stejně jako při původní stavbě byly i nyní při rekonstrukci použity olejové barvy.

Budova byla od roku 1899 postupně rozšiřována pod dohledem autora Dušana Jurkoviče. Poslední dostavba proběhla v roce 1925. Během těchto změn na stavbu dohlížel sám původní architekt Jurkovič.

Původně bylo otevření Libušína plánováno na výročí požáru, tedy na začátek března. Nyní je ale jasné, že práce na rekonstrukci nebudou do té doby dokončené, protože nabraly skluz kvůli instalaci podzemní nádrže na vodu. Tato nádrž je umístěná v zemi na louce pod Libušínem a je napojená na samozhášecí systém.

Protipožárním opatřením byla během přestavby Libušína věnovaná zvláštní pozornost. Jsou celkem tři, z toho dvě využívají vodu a jedno využívá plyn. Hašení plynem často používají muzea, protože plyn nezničí vystavené předměty. Vypuštěním plynu dojde ke snížení množství kyslíku v místnosti a tím jsou vytvořeny podmínky, které nejsou vhodné k hoření. Za tímto účelem byla použita speciální technologie, která celou budovu utěsňuje, aby mohl být tento způsob hašení realizován.

Samozhášecí mechanismy a systémy budou podrobeny testy funkčnosti a jsou přizpůsobené tak, aby mohly hasit požár vevnitř i na vnějších částech. Po dokončení interiéru budovy a otestování protipožárních mechanismů bude Libušín podroben kolaudaci.

Národní muzeum v přírodě plánuje v budově provozovat restauraci. Výběrové řízení na provozovatele bude pravděpodobně vypsáno ve druhé polovině ledna.

Stále také probíhá soudní jednání s pravděpodobnými viníky požáru. Obžalován byl řemeslník z Karviné Pavel Pryszcz, který opravoval Libušínské komíny, ale samotnou práci pravděpodobně zadal pracovníkům bez dostatečného vzdělání a zkušeností. Ti komín vyvložkovali, ale nedostatečně izolovali, proto se ve vzniklé vzduchové kapse u dřevěných trámů hromadil horký vzduch, který způsobil vznícení. Obžalovaný přes tyto závady vydal potvrzení o tom, že jsou kouřové cesty na Libušíně schopné provozu. Muži za toto pochybení hrozí až osm let vězení.