Rozhovor s Romanem Stantienem, sezóna byla dobrá, finále mrzí

Jaké pocity ve vás po konci sezony převládají?
Pořád je příliš brzy po posledním zápase. Trpkost z prohry ještě neodezněla. V play-off byly týmy vyrovnané a my to úplně nezvládli. Stejně jako loni. To za sebe hodnotím negativně. Dvě série předtím, hlavně ta čtvrtfinálová proti Slavii, byla výborná. Semifinále s Prostějovem jsme přešli na můj vkus až příliš lehce. Bylo to ovlivněno tím, že soupeři chyběli zranění hráči. Na to se ale nikdo neptá, podle mě jsme to zvládli výborně. O to víc mě mrzí finálová série s Jihlavou.

A celá sezona jako taková?
Sezona jako taková byla za mě dobrá. Na to, s jakými zraněními jsme se celou dobu potýkali, to kluci zvládli výborně. Klobouk dolů, jak první lajna odtáhla celou základní část. Co se týče mladých hráčů, někdy to bylo lepší, jindy měli hluchá období. Tak to mladí mají, ale tím je nechci omlouvat. Sami si musí sáhnout do svědomí, proč jim to chvíli jde a chvíli ne. Jsou tam samozřejmě věci, které se dají u mladých hráčů omluvit, ale netřeba všechno jen omlouvat, spíše je potřeba se na to podívat i kriticky, pokud se chtějí posunout dál. Někteří se oproti loňské sezoně zlepšili. Jiní stagnovali a občas poskočili o něco výš. Ale jak říkám, celkem to šlo a základní část odtáhla první formace.

Překvapil vás některý z mladých hráčů, nakolik se od loňské sezony posunul?
Nechci jmenovat. Někteří dobře zvládli základní část, někteří se zlepšili v play-off. Pořád si ale myslím, že to stále nestačilo na to nejlepší. Dnes nestačí být průměrný. Respektive jestliže nechcete být průměrný, musíte na sobě ještě víc a tvrději pracovat.

Je pro vás alespoň drobná náplast, že po loňské účasti v semifinále jste letos učinili krok dál a hráli finále Chance ligy?
Pro mě osobně to náplast není. Jestli jsme druzí, třetí, čtvrtí nebo pátí, pro mě je to pořád stejné. Takže zklamání.

Očekával jste, že bude soutěž tak vyrovnaná?
Čekal jsem to. Systém soutěže byl nastavený tak, že sestoupí mnoho mužstev. Z pohybů hráčů před sezonou bylo zřejmé, že každý celek se toho obává a nechce se dostat do spodních pater. A to se potvrdilo. Do posledního kola základní části byla tabulka vyrovnaná, jednotlivá mužstva od sebe dělilo minimum bodů. Z tohoto pohledu jsme to zvládli výborně. Nějaké body jsme nasbírali a dá se říct, že jsme byli v těch klidnějších vodách tabulky. Stálo nás to nemalé úsilí. Budu se opakovat, tolik zraněných hráčů, většinou z prvních dvou pětek, co jsme měli letos… Šlo o dlouhodobá zranění, někdy i opakovaná. Ostatní kluci, kteří je nahradili, to ale zvládli. Potvrdilo se nám, že kádr musí být široký.

Když je soutěž vyrovnaná, rozhodují například přesilovky. Čím si vysvětlujete, že se vám letos tolik nedařily?
Povězme to tak, jak to je. Přesilovky nám nešly opravdu celou sezonu. Nemyslím si, že to byla chyba systému přesilové hry. Na tuto činnost potřebujete mít kompletního hráče, který splňuje všechna nejvyšší kritéria pro hráče na přesilovku. To znamená předvídavost, dobrá střela, zpracování, výborná nahrávka, musí číst hru…. Zkrátka všechny tyto dovednosti. Pokud některý z pěti hráčů na ledě byť jednu z nich nemá, pak to vždycky někde zaskřípe, a výsledek je takový, jaký byl. Dobré týmy to umí ubránit. V dnešní době se připravíte u videa. Stačí vám obětavost a nějaká taktická vyspělost, protože vždycky je jednodušší něco kazit a bortit, než něco vymyslet. V tom jsme měli velký nedostatek, který se potvrdil ve finále s Jihlavou. Chyběl nám kreativní hráč v útoku, který by něco vymyslel, a dal finální nahrávku nebo zakončení. Stejně tak v přesilovce. Tam si to musíte zkrátka rychle dát. Pokud dáte přihrávku pomalu, nepřesně, nebo si z možných variant nevyberete tu nejsprávnější, šance na úspěch v přesilové hře se snižuje. Od začátku sezony jsme na přesilovkách vyměnili hodně hráčů a procentuální využití jsme měli stále nízké. V tom vidím hlavní důvod.

Bude to mít nějaký vliv směrem k nadcházející sezoně?
Samozřejmě jsme se z toho poučili. Věděli jsme delší dobu, že to takto je. Hledali jsme vhodné typy. Kvůli tomu jsme třeba angažovali obránce na modrou čáru Jirku Říhu. Byl tam od toho, aby dával góly, protože má opravdu výbornou střelu. Tím, že se několikrát v sezoně zranil, jsme museli alternovat. Bohužel ostatní beci tak jednoznační jako on nebyli. I když Ondra Smetana to místy uměl nahrát nebo Luboš Štach ze začátku dával góly. Střílel je ale z oblasti slotu, ne od modré čáry, kde nám ten hráč v systému chyběl. Musíte hledat typ obránce, který tyto požadavky splňuje. Jedna věc je, zda ho najdete, druhá pak, jestli ho získáte a zaplatíte.

Většinu utkání v bráně odchytal Jakub Málek, kterého před sezonou draftovalo New Jersey Devils. Probíhala se zámořským klubem nějaká komunikace?
Kubovi se věnoval zejména trenér brankářů Roman Peschout. Pracuje s ním už dlouhodobě. Vliv na něj mají i Dan Tobola, pohybovalo se kolem něj více lidí. Všichni jsme se pro Jakuba snažili udělat maximum, aby se ve své výkonnosti i kariéře posouval. Myslím, že se mu to dařilo. Jezdili sem skauti a další lidé z NHL. Společně jsme se bavili, jaké záměry s Jakubem mají. Roman jako jeho nejbližší spolupracovník s ním konzultoval nejvíc věcí. Myslím, že Malkič svoji úlohu splnil. Je jenom na něm, co jej dál v hokejové kariéře čeká, a jak tomu půjde naproti. Svědčí to i o dobré práce vsetínského klubu.

Letos po dlouhé době mohli fanoušci zaplnit zimní stadion. Vnímal jste to na střídačce?
Samozřejmě. Nejen já, ale i všichni hráči. Vsetínští fanoušci si zaslouží absolutorium za to, v jakém počtu na zápasy chodí, a jakou atmosféru umí vytvořit. To není na žádném jiném zimáku. Je perfektní, že na Vsetíně je to dlouhé roky stále stejné. Jako kdyby se tu hrála extraliga. Klobouk dolů. Lidi to stále baví, pořád sem chodí rádi. Jsme jim za to vděční.

Jak bude vypadat váš nejbližší program?
Teď si musí chlapci odpočinout a dát se zdravotně do pořádku. Sezona byla dlouhá, náročná. Zažili jsme situaci ohledně covidu, i v tom byla sezona specifická. Každý tým to chytil v jiném období. Někoho to zasáhlo míň, někoho víc. Stín té nemoci nad námi visel po celou dobu. Samozřejmě i nálada ve společnosti hráče ovlivňovala a to se pod sezonou taky podepsalo. Vzhledem k novému ročníku teprve uvidíme, co a jak bude dál.