„Zasáhlo mě to hodně. Deset dní v takovém stavu je vážně dlouhá doba,“ přiznává 29letý útočník.
„Pořádně jsme se nemohli udržovat. Karanténa však nepostihla jen nás. Na celou situaci především doplácí větší kluby, jejichž důležitou část rozpočtu tvoří fanoušci. U nás se o tak extrémní čísla nejedná,“ uvažuje letošní autor dvou branek a dvou asistencí ve čtyřech zápasech druhé ligy.
Předpokládám, že u hokeje máte civilní zaměstnání. Jak to ohrozilo váš osobní život?
Bydlím sám, tudíž žádná opatření nebyla nutná. Po skončení zápasu se Znojmem jsem se dozvěděl o jednom z našich hráčů, že má příznaky koronaviru. Pracuji v řeznictví, tak jsem se domluvil se zaměstnavatelem že zůstanu doma.
Měl jste osobně pozitivní test na koronavirus?
Ano. Na určitou dobu jsem pocítil ztrátu čichu, jinak další příznaky jako teplota a podobně u mě neproběhly.
Jelikož jste to pocítil zblízka. Jaký máte názor na současná omezení?
Nechtěl bych se pouštět do delší analýzy, panují na to různé názory. Je to tak, jak je, nikdo s tím nic neudělá. Na jednu stranu jsou lidé doma, na té druhé tady je určité ohrožení na životech. Přál bych si však, aby to všichni lidé respektovali. Pokud to tak nebude, vše se bude pouze oddalovat.
Jak jste vůbec trávil čas v karanténě?
Vykonával jsem domácí práce, které se potřebovaly dokončit. Zároveň jsem hodně četl knížky a snažil se spojit s kamarády nebo bývalými spoluhráči. Dny utíkaly v rámci možností rychle. Občas jsem polehával, sledoval Netflix, vařil. V podstatě to byla taková domácí dovolená. (se smíchem)
Dny pochopitelně byly hodně podobné, zas tolik vymýšlet se nedalo. Když je člověk v 70 metrech čtverečních, tak už kolikrát chodí ode zdi ke zdi. (s úsměvem)
