Divokých prasat je ve Zlínském kraji opět příliš, musejí se střílet

Statistiky ukazují, že ve Zlínském kraji je divokých prasat nejméně od roku 2005, za což může i africký mor, který jejich populaci snížil. Zemědělci a myslivci jsou toho názoru, že reálně jsou jejich počty vyšší a bylo by vhodné je intenzivně lovit.

Před třemi lety se na Zlínsku ve velkém rozšířil africký mor prasat. Bylo nutné začít jejich masivní odstřel, aby se omezil nárůst epidemie. V regionu žilo předloni podle statistik asi 1900 prasat, v roce 2016 to byly téměř 3 000 kusů a v roce 2005 pouhých 1 600 prasat.

Statistiky jsou sice vedené, ale odborníci se shodují na tom, že skutečný počet těchto zvířat je daleko vyšší, což se projevuje škodami na polích i lesích.

Předseda mysliveckého spolku Stráž Choryně Jaromír Šnejdrla k tomu řekl: „Když vycházím ze zkušeností v naší honitbě, musím konstatovat, že počty divočáků ve Zlínském kraji určitě klesly. Jsem tomu rád, protože černá zvěř je pro zemědělce pohromou. Jak se prase dostane do řepky nebo kukuřice, jdou pak škody do tisiců korun.“

Šéf myslivců na Zlínsku Zdeněk Hluštík poznamenal: „Počty divokých prasat se vrací do původních čísel. Jestliže nezačneme lovit, přijdou problémy. Apelujeme proto na myslivce, aby černou zvěř hodně stříleli.“ Africký mor sice mohl za pokles stavu divočáků, nyní však dochází k nárůstu jejich počtu. Bachyním se rodí více selat. Proto by myslivci měli střílet samice, které mají selata. V Německu se ale řešila myslivecká etika, protože matky by se neměly oddělovat od potomků.

Šnejdrla řekl, že jako zemědělec je ochoten akceptovat to, že určitý počet prasat je v honitbě důležitý. „Nechci, aby tam nebylo jediné prase.“

Zlín zvýšil zástřelné

Letošní teplá zima divokým prasatům vyhovovala, protože měla dostatek potravy. Podle Hluštíka jim chutnají vedle řepky, kukuřice také malá srnčata.

Šéf Krajské veterinární správy ve Zlíně František Mahdalík se vyjádřil, že snižování populace divočáků je na místě. Daří se jí dobře, protože mají dostatek potravy a pomohli také přemnožení hlodavci.

V okrajových čtvrtích Zlína, jako je Mladcová, Vršava nebo Zlínské Paseky, lidé hlásí vyšší výskyt divočáků, jež způsobují škody.

Město bude proto myslivcům zvyšovat zástřelné za mrtvého divočáka, a to ze 4 000 na 5 000 Kč. Dokonce vydalo povolení lovu černé zvěře na pozemcích města, které nepatří k honebním.

Ještě do loňského roku dával myslivcům zástřelné stát, v současné době se jedná už jen o nálezné ve výši 2 000 Kč za uhynulý kus.

Vzhledem k tomu, že divoká prasata často migrují, je poměrně složité určit jejich reálný stav. Loni myslivci ve Zlínském kraji zabili přes 3 000 divokých prasat. V roce 2018 to bylo více než 5 000 kusů a rok předtím dokonce přes 12 000 prasat.

Letošní rok v lednu myslivci na veterinární správě odevzdali ke kontrole už přes tisíc zabitých divočáků. Než je maso určené ke konzumaci, musí se otestovat. Mahdalík k tomu řekl, že se jedná o docela solidní číslo. „Když tak budeme pokračovat, mělo by to být dobré.“

Myslivci mají zakázáno černou zvěř přikrmovat

Veterináři jednomu spolku v regionu dali pokutu ve výši 15 000 Kč za to, že nerespektoval nařízení o přikrmování prasat.

Někteří zemědělci mají dojem, že se myslivci o redukci divočáků moc nestarají. Přivítali proto zákon umožňující uplatnění nároku na náhradu škody, která byla způsobena zvěří na polích, a to do tří měsíců od jejího vzniku. Doposud byla lhůta pouze 20 dní.

Prokázané škody musejí uhradit myslivecké spolky, v jejichž honitbách zvěř žije. Hluštík poznamenal, že nejsou z nového zákona nadšení. „Mám takový dojem, jakoby celý národ byl proti myslivcům. Zemědělci si stěžují na kdeco, jednou jsou to hraboši, pak srnci, příště divočáci. Vždy, když se jim nedaří, může za to někdo jiný.“

Please follow and like us:

Komentáře