První jarní prohlídky včelstev očekávají včelaři s obavami

Ve Zlínském kraji mají za sebou včelaři náročný rok. Přišli v průměru o pětinu včelstev, a to kvůli varroáze a jiným chorobám. Spolehlivou metodu, jak včely chránit, ale nemají.

První jarní prohlídky včelstev očekávají včelaři s obavami. Zatím totiž netuší, v jakém stavu a síle své včely najdou. Loni v úlech řádily nemoci, jejichž původcem je roztoč kleštík včelí neboli varroa destructor, který způsobuje nejen varroázu, ale i další virová onemocnění. Ta ve velkém decimují včelstva.

Na Zlínsku jsou v průměru dvacetiprocentní úhyny včel.

Předseda včelařů ve Zlínském kraji Roman Slavík podotkl, že jsou i lokality s 80% úhyny. „Nyní včelaři s napětím očekávají, jak na tom vlastně budou.“

Už v minulosti byla východní Morava nejpostiženější oblastí, protože tu řádil mor včelího plodu. Poslední dobou se už situace zlepšila, než přišla zase varroáza.

Příliš mnoho včelařů

Jednatel včelařů z Kroměříže Pavel Buřinský řekl: „Na vině může být zanedbávání péče některých včelařů, kteří se nestarají dobře o své úly. Druhou příčinou se jeví i to, že se včelstva nakazí od volných hynoucích rojů.“

I na Kroměřížsku jsou případy, kdy jsou ztráty na včelstvech více než poloviční. Přitom každý včelař úhyn nenahlásí.

Spolehlivou odpověď na to, proč v kraji řádí varroáza, odborníci nemají. Je však možné, že na vině bude více faktorů.

Buřinský si myslí, že k nemocem přispívá hodně fakt, že včelařů je hodně. Jsou-li včelstva rozmístěna v členité a úživné krajině, je to v pořádku. Na Hané však jsou obce mezi poli, kde je třeba i 250 včelstev. To pak bohužel není k uživení, včely bojují o potravu a strádají. Dá se to přirovnat k tomu, jakoby dlouhodobě podvyživený člověk dostal angínu nebo chřipku a ještě další nemoc.

I když se choroby projevují plošně, najdou se přesto chovatelé, kterým se vyhnou. Naopak však existují i tací, jimž umírá jedno včelstvo za druhým. Například Jaromír Machač má včelí farmu na Žlutavě a ze 140 včelstev přišel jen o tři. Takové štěstí neměli jeho kolegové v okolí Napajedel, kde jim postupně hynulo včelstvo za včelstvem.

Machač míní: „Tentokrát jsme měli štěstí, ale takovou katastrofou jsme si prošli před třemi lety. Proč se tomu děje, neví nikdo ze včelařů.“ Sám se poučil zejména v tom, že už nevyužívá šlechtěné matky, jejichž včelstva měla mít nejlepší výnosy, protože ta podléhala chorobám jako první.

Základem péče o úkoly je pravidelná kontrola úlů a důkladné plánování aplikace léčiv. „Pokud je však včelaři používají nevhodně, spíše si včely oslabí,“ připomněl Slavík, který je propagátorem tepelného ošetření včelího plodu, kdy se zavíčkovaný plod zahřeje na takovou teplotu, která zahubí roztoče, ale včelám neublíží. Jedná se o metodu schválenou veterinární správou, jež je účinná a bez chemie.

O kompenzaci škod lze zažádat

Letos se do ceny medu promítnou i škody, které včelaři loni utrpěli. Ta se může zvýšit až o desetikoruny za kilogram medu, jenž možná bude stát i 200 Kč. Stále se však jedná o adekvátní cenu, která odpovídá průměru v Evropské unii. Jsou tu ovšem i zájmoví včelaři, jež cenu medu podstřelují.

Šéf krajských včelařů situaci vysvětlil takto: „Včelaři musejí svá včelstva obnovovat. Znamená to, že produkční včelstva se rozdělí na půl, čím dojde ke ztrátě produkce medu.”

Včelaři nabádají ministerstvo zemědělství k uvolnění dotací na kompenzaci škod. Stát vyplácí náhrady ztrát, jež vznikly v důsledku veterinárních opatření ke zdolávání nákaz varroázou v úlech. Jejich výše se odvíjí od počtu utracených včelstev v ohnisku, s čímž souvisí včelařské zařízení, pomůcky a jejich stáří. Chybou je, že chovatelé včel o náhrady nežádají.

Také Zlínský kraj podporuje včelaře, v loňském roce například rozdal 1,5 milionu korun, které mohli použít na obnovu včelího díla zdecimovaného chorobami.

Sledujte nás

Zdroj:

  • Choroby včelstev: Ilustrační foto: Pixabay

Komentáře